52. den
Dneska asi hodinu nepršelo, tak jsme honem mazaly aspoň na malou procházku. Myslela jsem, že si koupíme nějaké dobré pečivo ke svačině, ale všechny obchody byly zavřené :-( Křesťani asi seděli doma a rozjímali, protože jsme potkávali jen samé arabské ženské s dětmi. Pak ještě pár černých mladíků, ale jakého byli vyznání na nich nebylo poznat. Cestou domů už zase začínalo pršet. Je to můj poslední celý den tady, zítra budu zametat stopy a balit. Večer letím domů, jsem z toho už dopředu smutná.
Dneska asi hodinu nepršelo, tak jsme honem mazaly aspoň na malou procházku. Myslela jsem, že si koupíme nějaké dobré pečivo ke svačině, ale všechny obchody byly zavřené :-( Křesťani asi seděli doma a rozjímali, protože jsme potkávali jen samé arabské ženské s dětmi. Pak ještě pár černých mladíků, ale jakého byli vyznání na nich nebylo poznat. Cestou domů už zase začínalo pršet. Je to můj poslední celý den tady, zítra budu zametat stopy a balit. Večer letím domů, jsem z toho už dopředu smutná. 
Všimla jsem si rozkvetlého zlatého deště,tam už opravdu začíná jaro.Škoda jen,že končí pobyt.Ten smutek z loučení znám.Čas ale rychle letí a po delším odloučení bude o to krásnější těšení a potom shledání :-)
OdpovědětVymazat