sobota 30. listopadu 2013

Co se mi líbí ve Francii


Snad nikdy se mi ve Francii nestalo, že bych čekala u přechodu, až přejedou všechna auta v dohledu, abych mohla konečně přejít. Vždycky nás řidiči pustili, dokonce ani nevypadali, že by tím nějak trpěli. Tam je to spíš tak, že když člověk nechce přecházet, nepostává poblíž přechodu, aby auta pořád nezastavovala. 
Je smutné, že v zemi, která prohlašuje, že leží v srdci Evropy a že historicky patří spíš k západu, musí chodec na přechodu kolikrát dlouho čekat, pokud nemá dobrodružnou povahu a rychlé nohy

čtvrtek 28. listopadu 2013

Hruškovec přelahodný

je moc hezké jméno, ale v obchodě se s ním nesetkáme :)


mlsně obcházím a těším se až změknou

úterý 26. listopadu 2013

Náměstí Jiřího z Poděbrad

kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
už dlouho jsem tu nebyla a v mých vzpomínkách tenhle kostel nebyl zdaleka tak hezký




neděle 24. listopadu 2013

Rok Hada



každý rok hodinky zdobí motiv příslušného zvířete z čínského horoskopu

sobota 23. listopadu 2013

pátek 22. listopadu 2013

Sv. Václav na Smíchově



patří k mým oblíbeným kostelům

úterý 19. listopadu 2013

Au revoir !

 


vyměnila jsem slanou vodu za sladkou a jsem zase doma

sobota 16. listopadu 2013

Šikovná remoska

nám dnes upekla sýrové rohlíky


pátek 15. listopadu 2013

Nebe


těsně před pořádným slejvákem

čtvrtek 14. listopadu 2013

U školy

jsme odpoledne čekali, až vypustí děti



 listopadový záhonek

středa 13. listopadu 2013

Ve středu není škola

odpoledne jsme si šly trochu zaskákat na naše oblíbené místo



a skončily jsme na hřišti v parku
na zemi válí sudy nějaký malý kluk, děti si tu neberou na hřiště hračky, zato pořádně lítají, válí se, skáčou, skoro nikdo tu nebrečí

úterý 12. listopadu 2013

Zima

dnes ráno bylo jen 7 stupňů, na odpoledne slibovali 18, ale takové teplo rozhodně nebylo. Už i já, otrlý seveřan, jsem musela vytáhnout bundu


mrazivé slunce ráno v parku


studený podvečerní měsíček

Počasí

často tu fouká silný vítr a každý den přináší jiné počasí






sobota 9. listopadu 2013

Odpolední káva


se kvůli zimnímu času proměnila na večerní

pátek 8. listopadu 2013

V neděli odpoledne


byl v našem oblíbeném baru koncert, tak jsme se tam vypravily.
Kapela hrála moc dobře něco jako reggae, už se v tom nevyznám,
a moc se nám to líbilo. V Čechách skoro nikam nechodím, tak nevím, jak to tam chodí, ale tady jsem se cítila přes svůj pokročilý věk moc příjemně. Kromě hudby mě hodně bavilo pozorovat lidi v baru. Vedle nás seděl na lavici mladý tatínek velmi spořádaného zevnějšku s malým, asi pětiletým chlapečkem. Tatínek měl před sebou skleničku červeného vína, nadšeně poslouchal a zářily mu oči, chlapeček cucal colu. Když tatínek dopil a chtěl objednat další pití, chlapeček se vzbouřil, oběma rukama si držel uši a bylo vidět, že už žádné úplatky nebere. Tatík se smutně odloudal, zřejmě do parku, kde děti řvou úplně stejně nahlas, jako byla ta hudba v baru. Na uvolněné místo si sedla mladá paní s malinkou holčičkou a její trochu větší sestřičkou. Malá holčička šťastně hopsala na lavici, starší se pokoušela kamarádit s našima holčičkama. Pak tam bylo docela dost mladých i lidí středního věku, všichni se dobře bavili, někteří tancovali. Nadchlo mě, že přišlo
i několik opravdu starých lidí. Vedle mě si sedla skoro bělovlasá paní
v džínách a černém tričku, po chvilce se ke mně obrátila a něco mi říkala. Nerozuměla jsem, ale když vyrazila na parket, usoudila jsem,
že jí mám pohlídat věci, které si nechala vedle mě. Prodrala se k pódiu a tancovala moc hezky. Další dáma babičkovského věku, která mě zaujala, seděla na barové židličce. Byla docela vkusně nalíčená, měla velice kraťoučké vlásky obarvené na krásně svítivou oranžovou, černý svetřík a sáčko, černobílou sukni s velkým zebřím vzorem, vysoké kožené šněrovací boty a barevné podkolenky s nápisem "Punk is not dead". Hodně lidí se s ní zdravilo, bylo vidět, že se mají rádi.
K nám si přisedl kamarád našich holčiček. Je mu asi deset let, je veselý a společenský a má nádherné vlasy až do pasu. Je moc fajn a mám ho ráda.
Taky mám ráda pána, který bar vlastní. Bar má vyzdobený s láskou a vkusem a vládne v něm laskavě a spravedlivě. Myslím, že si zakládá na tom, že pořádá živé koncerty a vybírá dobré kapely. Při všech významnějších akcích je vždycky v baru a osobně vítá všechny, kteří přicházejí v dobrém. On sám je veliký a úhledný a má přirozenou autoritu, takže otravné týpky ani nenapadne do baru vejít. Bavila jsem se při sledování, jak řídí svého pomocníka. Jen očima nebo velmi stručně naznačoval, co je třeba udělat a chlapík ochotně poletoval. Viděla jsem tam spoustu věcí, které se mi líbily, ale ty napíšu třeba zase příště.
V baru se stavím na výborné kafíčko a budu se těšit na další koncert 

neděle 3. listopadu 2013

Okružní jízda lodí

byla moc pěkná. Francouzský průvodce byl šaramantní muž, rozverně rozprávěl o historii i vtipkoval. Já jsem moc nerozuměla, tak jsem se kochala pohledem na město podle svého uvážení a pána jsem vnímala jen jako kulisu. Tím pádem jsem přeslechla varování a málem jsem si urazila hlavu při podjíždění proklatě nízkého můstku


 asi nejvíc se mi líbily tyhle malinké domečky a nádherně obydlené nábřeží


všichni nám ochotně mávali, nikdo nebyl otrávený, že už zase jedou turisti

pátek 1. listopadu 2013

Alovín

jsme oslavili včera, je nad moje síly opravovat
francouzskou výslovnost



kocourek byl celý ustaraný z toho ruchu