60. den

Dnešní den byl šedý, ale našlo by se i tak pár uspokojivých záběrů. Foťák musel opět zůstat doma, protože je těžký a měla jsem naplánovaný poměrně rušný den. Zase mě vysvobodila Žofinka

59. den

Platan pod Petřínem

58. den

Na dvojčatech je nejhorší, že se musí uplést najednou hodně rukávů :-)

57. den

Máme doma hiphopovýho Andílka :-)

56. den

Jak říká klasik: "Může být i trochu smutno, jen když je veselo"

55. den

 

Konečně jsem si uklidila v peněžence, příště se budou hodit.

Jen abych je příště našla :-)

54. den

Za těch deset dní, co jsem byla pryč, vykvetly mezi okny moje petrklíče

Ivy děkuju za přání, cesta domů byla docela dobrá. Akorát Francouzi nás na letišti trochu dusili, a to doslova. Nechali nás neskutečně dlouho čekat v letištním autobuse se zapnutým motorem a otevřenými dveřmi. Autobus byl za chvíli plný výfukových plynů, takže nakonec i mladiství vtipálkové pochmurně mlčeli. Po dramatickém telefonování a pobíhání personálu nás odvezli k letadlu ještě živé :-)

53. den

A zítra už zase z Prahy

52. den

Dneska asi hodinu nepršelo, tak jsme honem mazaly aspoň na malou procházku. Myslela jsem, že si koupíme nějaké dobré pečivo ke svačině, ale všechny obchody byly zavřené :-( Křesťani asi seděli doma a rozjímali, protože jsme potkávali jen samé arabské ženské s dětmi. Pak ještě pár černých mladíků, ale jakého byli vyznání na nich nebylo poznat. Cestou domů už zase začínalo pršet. Je to můj poslední celý den tady, zítra budu zametat stopy a balit. Večer letím domů, jsem z toho už dopředu smutná.

51. den

Dneska se celý den střídal slejvák s deštěm a občas taky poprchávalo.

Správně by měl koukat z domečku panáček, nebo ne?

50. den

Mlhavé ráno z okna koupelny. Ještě před chvilkou na tom komíně radostně poskakovali vrabčáci, ale správně jsem tušila, že na mě nepočkají. Celý den byl spíš nevlídný a  tak jsme se byly projít, trochu si zalítat  na našem  oblíbeném  hřišti a pak už  jsme si hrály jen doma

49. den

Nahoře jsou platany před základní školou, loni je z vysokozdvižného vozíku ořezávali motorovou pilou.

Dole je kaštanová alej podél hřbitova, poslední je stejná alej z boku.

 

Když jsem to viděla poprvé, docela mě to šokovalo, ale už si pomalu zvykám. Je ale fakt, že se na úpravě městské zeleně uživí spousta lidí. Jsou vidět pořád, i teď obrývali záhonky s keříky kolem cest a hřišť. Dívala jsem se na partičku asi tří lidí, co pracovali kolem "našeho" hřiště. Měli pěkné malé autíčko na všechno nářadí a na odpad, něco jako u nás na odvoz odpadu z košů na ulici, ale čisté. Všechno zryli, okopali, ostříhali, ořezali, všechny listy a větve pečlivě shrabali a odvezli. Na dokonalém trávníku po nich zůstalo několik igelitových tašek, jedna lahev od koly, několik plechovek od nealka, tři futrály z restaurace na jídlo a pár podobných kousků. Asi nehodlali ubírat práci zase jiné partičce, která sbírá igeliťáky a podobný bordel :) 

Ale jinak je to tu spíš hezké a čisté a náměstí a všechny záhonky, které jsem viděla jsou osázené spoustou jarních kytiček

Platany

Vím o platanech v pražských parcích. Na Kampě vedle Werichovy vily stojí parádní a kousek nad vstupem na Petřín od náměstí Kinských další (na ty se chystám už dlouho). Taky se nám zdálo, že nově vysázené stromky směrem na letiště jsou taky platany, ale to musíme ještě ověřit.

V Čechách jich až tak moc není, protože patří do mírnějšího pásma. Ráno jsem se na ně dívala na internet, psali, že největší rozmanitost druhů je v Mexiku a nejlépe se jim dařilo v třetihorách. Taky psali, je rostou velmi rychle. Ale asi tam, kde je to teplo. U nás by nikoho nenapadlo zaříznout korunu křovinořezem.

Taky nemám ráda horko, ale ty kytky, keře a stromy těm jižnějším národům moc nepřeju :-)

Jsem moc ráda v Čechách a asi bych odtud nerada odcházela

48. den

 Konečně hezky! Naše výprava prochází platanovým hájem u pošty ...

... a pokračuje kolem řeky / kanálu. Idylka :-)

47. den

Dneska jsme radši zůstaly doma. Ráno byla zima a velká mlha. Pak pršelo a byla velká zima. Pak byla velká zima a dul vichr. Zítra snad bude líp a vyrazíme na nějakou výpravu.

Ráda bych zdokumentovala, jak tady upravují kaštany a platany.

46. den

Stromy kolem hřiště

45. den

Dneska pršelo jen ráno. Odpoledne jsme šly na hřiště a vůbec jsme nezmokly. Doma nás čekala svačinka :-)

44. den

Ráno jsme šly na trh, prohlédly úžasné kamerunské šperky, koupily banány a jablka a pospíchaly domů, aby Věrka stačila zabalit. Vyměnily jsme si místo, já jsem s holčičkama, ona letěla do Prahy.

Holčičky mají prázdniny a Věrka v Praze kurz. Odpoledne jsme na procházce pěkně zmokly.

Takhle zuří únor dvacet kilometrů od Paříže :-)

43. den

Tak už jsem se přemístila :-)

42. den

Už mám snad všechno, zítra jedu na dovolenou :-)

41. den

Chudák košile je krásně vyšitá, ale zub času ji trochu ohlodal

40. den

Okolo nich prchám
každé ráno do práce

39. den

Konečně si Žofinka vlezla někam, kde je vidět :-)

38. den

Takovouhle na zahrádce ještě nemám

37. den

To je ta druhá kytka od popelnice, ta, která těch dvacet let nepromarnila a pořádně narostla a namnožila se. 
Akorát podle těch fotek nepoznám, která je máma a která
šikovné dítě :-)

 

 

Begonii se zimní sluníčko líbí

36. den

Co je na tom obrázku? Slunce nad Saharou, nebo velbloudi pod Řípem? :-)

35. den

Tohle mám pro kamarádku do její sbírky.

Některé jsou z pražských podniků, pak je tu kousek z Atén, cukier do kawy z Krakówa a další. Snad si vybere :-)

34. den

Zrovna jsem dodělala ďábelskou tabulku do práce, ach jo :-(

33. den

No a to patro podpírají sloupy. Jeden je omotaný provazem a je z něj škrábadlo a "strom" pro Žofinku.

32. den

Celý den jsem se těšila domů. Měla jsem velké plány, co všechno udělám a jak si večer užiju. Nakonec jsem  celý večer prospala. Ani jsem tím pádem nestačila  vymyslet, co vyfotím. Tyhle kytky dělají záclonu na spacím patře