31. den

Co vidím, kdykoli zvednu oči od nb, aneb s jedním jazykem dneska prostě nevystačíte :-)

30. den

29. den

Páteční relax

28. den

V práci jsou všichni nemocní nebo strašně nastydlí.

Je čas zahájit prevenci :-)

27. den

Nalezenec

Když se někdy před dvaceti lety stěhovala FTVS z Tyršáku do Vokovic, našla jsem tam u popelnice dvě kytky. Vzala jsem je chudáky opuštěné domů a začali jsme se o ně starat. Jedna velmi vyrostla, dneska jsou z ní dvě velké a docela pěkné kytky. Tohle je ta druhá. Klivie to asi není, tu mám a vypadá dost jinak. Škoda, že jsem vedle ní nedala sirky nebo něco, aby bylo vidět, jak je malá - květináček je vysoký cca 12 cm.

Asi 17 let nedělala vůbec nic. V posledních třech letech jí narostly dva nové listy, tedy jeden velký a kousíček dalšího, objevilo se mládě a uvadl jeden starý list. Jsem přímo napjatá, jak to bude pokračovat.

Doufám, že už mi věří, že ji nikdy nevyhodím, a že to konečně rozbalí. Nebo budu čekat dalších dvacet let :-)

Begonie

26. den

V lednu se stala naše rodina obětí miminčí zlomyslnosti, možná až zlotřilosti. V měsíci, kdy je člověk zničen jak emočně tak finančně po Vánocích, se narodila spousta našich příbuzných. V termínu se narodil můj syn. Naše máma/babička/prababička byla taky v pořádku. Ale naprosto neuváženě přišli na svět další. Jedna neteř měla mít narozeniny v prosinci, ale počkala si. Druhá neteř se měla narodit v únoru, kde by byla sama a nemusela se o přízeň s nikým dělit, ale nevydržela. Naše vnučky mají narozeniny zrovna dneska, i když to měly vypočítané na březen. Je jim pět let :-) 

25. den

Většinu kytek jsem dostala, 

některé jako dárek, některé jako kousek něčeho na zakořenění. Sama pro sebe jsem jich koupila jen pár.

Tahle begonie je jedna z nich. Nemohla jsem ji v tom obchodě nechat :-)

24. den

Další strom, tentokrát z odpolední procházky

23. den

Ráda bych udělala obrázky stromů, které mám ráda. 

Tenhle jsem fotila z auta, než naskočila zelená :-)

Slabikář

Už delší dobu chodím na návštěvu k několika z Vás. Začalo to krásnými dorty od Jaktíka, perfektními fotkami od Penduly a laskavými komentáři od Ivy. 

Postupně jsem začala mít chuť vystoupit z ilegality a nějak se přidat. Taky jsem se těšila, že budu pravidelně dělat něco, kvůli čemu vydržím večer nespat a pozitivně se naladím...

Dnes moc pozitivní nejsem 

Je mi to líto, ale já jsem slabikář ráda neměla. Pocházím z doby před fixami. Šla jsem do školy skoro od sedmi let a tak jsem se na to všechno dívala možná trochu jinak. Vůbec se mi nezdál správný název oné knihy. Čítanka, početnice a zpěvník jasně popisují, co se od nich dá čekat, slabikář nabízí slabikování. Já jsem si přála umět číst a ne slabikovat. Dneska už nevím - kromě oné mísy s masem - co se tam všechno psalo, pamatuju si jen dojem - nenadchávalo mě to, nepatřila jsem do toho světa.

Kdyby to záleželo na mně, učila bych děti číst ze zpěvníku, zároveň by se učily zpívat a třeba by si mohly zatancovat  :-)

Asi jsem neporozuměla, co je špatně na cizokrajných dětech a míšencích.

22. den

jiná krabička

21. den

Krabička od Ježíška

20. den

Zdá se, že pražská voda není až tak hrozná :-)

19. den

Výhled z okna 
v práci

18. den

Vypadá to jako něco jiného, než to ve skutečnosti je. Je to moderní verze tradiční japonské pochoutky, která se jí na Nový rok. Má zajistit, aby se všichni blízcí těšili po celý rok dobrému zdraví. Je to hmota utlučená z vařené rýže, udělají se z ní dvě zploštělé koule a navrch se posadí mandarinka. Uzel představuje želvu a jeřába. Když se jídlo připravuje pro rodinu, jsou koule docela velké. To, co je na obrázku, je malé, hygienické balení, které se koupí a pošle třeba do Evropy. V plastovém obalu je každá koulička ještě zabalená zvlášť, mandarinka je tady umělá, dole to má víčko jako jogurt. Hmota se nakrájí na kostky, opeče se na oleji a obalí v krystalovém cukru. Táhne se to trochu jako smažený sýr a chutná to moc dobře. Uvidíme, jestli to s tím zdravím funguje i tady v Čechách.

17. den

Dneska se mi líbila střecha na bývalé prádelně

Celý den bylo moc krásně, ani to nevypadalo na leden

16. den

Dneska bude řeka, takhle vypadala dneska ráno. Bábovka bude zítra, pokud něco zbyde :-)

15. den

Jestli se nám bude chtít, tak možná s kočkama něco upečeme.
Možná nás to do zítra přejde  :-)

14. den

Vaše kočka zaujme nějakou zajímavou pozici. Vy si tajně ve vedlejší místnosti nachystáte foťák, pak se neslyšně připlížíte a kočka si okamžitě sedne, aby se podívala, co to máte v ruce a co s tím budete dělat. Zvlášť hodná kočka se s vámi přiběhne pomazlit, opatrná nebo naštvaná prchne.

Žofinka nic z toho neudělala, jenom malinko švihala koncem ocásku :-)

13. den

Kalíšky byly původně dva, ale bratr podlehl zraněním po osudovém pádu. Je to smutné, ale tak trochu se mi to hodí k tomu třináctému dni

12. den

Bramboříky - dokončení

Brambořík č. 4 jsem dostala předloni od kamarádky z práce.

Nevěděla, že se mi už žádný květináč za okno nevejde. 

Teď je tam pěkná tlačenice :-)

Poslední jsou děti z r. 2010. Nevím, čí jsou. Semínka mi připadala neduživá, nečekala jsem, že z nich něco bude a tak jsem si nic nezapsala. Na podzim se to snad zjistí :-)

Žofinka přišla pomáhat :-)

11. den

Bramboříky - pokračování. Vlevo č. 2, šest let, vpravo č. 3, pět let.

Na jaře je přesadím, už jsem jim to slíbila.

10. den

První brambořík jsem dostala před sedmi lety - to je ten uprostřed.

Vedle něj jsou jeho předloňské děti, které se vylíhly ze semínek :-)

9. den

Tahle kytka, jako jediná, má jméno. Jmenuje se Jeff (Goff). Předloni jsme ho museli trochu zkrátit, protože dorostl ke stropu. Takhle zase může pár let vesele růst.

Tuhle kytku mám ráda a těším se, až bude pořádné slunce, její listy jsou proti světlu luxusní :-)

Tyhle už vyhlížejí jaro :-)

Novoroční - pokračování

Ještě přidám pár obrázků z Nového světa.

Pak mi došla baterie

8. den

Je to ještě kytka? Když byla menší,

používali jsme ji jako vánoční stromeček.

7. den

Novoroční přání. Nevím, jak to mají v Číně, ale v Japonsku vějíř symbolizuje bohatství možností, ze kterých si můžeme zvolit.

6. den

Ve velkém balíčku jsou malé balíčky a v každém je vypečená křehká sušenka z rýžové mouky se zapečenými mandlemi a ještě něčím.
S čím, to už si vyluštěte sami :-) 

5. den

Košík jsem kdysi dala na topení usušit, Žofinka ho našla, oblíbila si ho a příležitostně se v něm zapéká

nebo jen tak rozjímá, jako zrovna dneska ráno