Ve vedlejší místnosti ze spaní vzdychají holčičky. Ani po bouřce se dost neochladilo a nám je v půdním bytě pořád vedro. Otevřeným oknem se nese radostné hýkání děti ze sousedství. A bohužel tím oknem taky přiletěla veliká můra. Lítá za hlasitého rachotu kolem lustru a kocourek opisuje stejné kruhy na koberci pod ní. Ten zase strašně piští, jak by tu můru chtěl. Lítal dlouho, ale to vedro působí i na něj a tak to vzdal a šel se chladit do koupelny.
Ze psaní mě vyrušilo ticho. Doufala jsem, že můra vylétla oknem, ale ona si místo toho sedla na peřinu vedle mne. Můry opravdu nemám ráda, na pohled ano, ale žádné důvěrnosti. Nakonec s pomocí skleničky jsem kámošku vyprovodila a teď přemýšlím, jestli mám to okno zase otevřít a užívat si nočního chladu - a taky přítomnosti další havěti. Nebo jestli se tu mám zapékat jen se svými nejbližšími :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat