Vánoční koncert

u našeho sv. Mikuláše byl moc pěkný, varhany, harfa, šalmaj, kostelní sbor zpíval krásně

Výlet k Vltavě

 

Na něco jsme zapomněli

tentokrát jsme nevylili vodu na zalévání včas a takhle to dopadlo

Neděle

ráno bylo moc hezké 

odpoledne jsem sbalila šálu co jsem upletla pro Honzu 

 a jeli jsme k nim na kafe

kočička Cukřenka se na nás přišla podívat

byla to moc hezká neděle

Modrý podvečer

 

zatím bez Mikulášů, andělů a čertů

Lístek na tramvaj

trochu jinak, můžete si ho označit i v automatu na stanici,

když tramvaj přijíždí a pak si jít rovnou sednout

Nedělní ráno

Co se mi líbí ve Francii

Snad nikdy se mi ve Francii nestalo, že bych čekala u přechodu, až přejedou všechna auta v dohledu, abych mohla konečně přejít. Vždycky nás řidiči pustili, dokonce ani nevypadali, že by tím nějak trpěli. Tam je to spíš tak, že když člověk nechce přecházet, nepostává poblíž přechodu, aby auta pořád nezastavovala. 

Je smutné, že v zemi, která prohlašuje, že leží v srdci Evropy a že historicky patří spíš k západu, musí chodec na přechodu kolikrát dlouho čekat, pokud nemá dobrodružnou povahu a rychlé nohy

Hruškovec přelahodný

je moc hezké jméno, ale v obchodě se s ním nesetkáme :)

mlsně obcházím a těším se až změknou

Náměstí Jiřího z Poděbrad

kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

už dlouho jsem tu nebyla a v mých vzpomínkách tenhle kostel nebyl zdaleka tak hezký

Rok Hada

každý rok hodinky zdobí motiv příslušného zvířete z čínského horoskopu

Pořád ještě kvetou

Sv. Václav na Smíchově

patří k mým oblíbeným kostelům

Au revoir !

 

vyměnila jsem slanou vodu za sladkou a jsem zase doma

Šikovná remoska

nám dnes upekla sýrové rohlíky

Nebe

těsně před pořádným slejvákem

U školy

jsme odpoledne čekali, až vypustí děti

 listopadový záhonek

Ve středu není škola

odpoledne jsme si šly trochu zaskákat na naše oblíbené místo

a skončily jsme na hřišti v parku

na zemi válí sudy nějaký malý kluk, děti si tu neberou na hřiště hračky, zato pořádně lítají, válí se, skáčou, skoro nikdo tu nebrečí

Zima

dnes ráno bylo jen 7 stupňů, na odpoledne slibovali 18, ale takové teplo rozhodně nebylo. Už i já, otrlý seveřan, jsem musela vytáhnout bundu

mrazivé slunce ráno v parku

studený podvečerní měsíček

Počasí

často tu fouká silný vítr a každý den přináší jiné počasí

Odpolední káva

se kvůli zimnímu času proměnila na večerní

V neděli odpoledne

byl v našem oblíbeném baru koncert, tak jsme se tam vypravily.

Kapela hrála moc dobře něco jako reggae, už se v tom nevyznám,

a moc se nám to líbilo. V Čechách skoro nikam nechodím, tak nevím, jak to tam chodí, ale tady jsem se cítila přes svůj pokročilý věk moc příjemně. Kromě hudby mě hodně bavilo pozorovat lidi v baru. Vedle nás seděl na lavici mladý tatínek velmi spořádaného zevnějšku s malým, asi pětiletým chlapečkem. Tatínek měl před sebou skleničku červeného vína, nadšeně poslouchal a zářily mu oči, chlapeček cucal colu. Když tatínek dopil a chtěl objednat další pití, chlapeček se vzbouřil, oběma rukama si držel uši a bylo vidět, že už žádné úplatky nebere. Tatík se smutně odloudal, zřejmě do parku, kde děti řvou úplně stejně nahlas, jako byla ta hudba v baru. Na uvolněné místo si sedla mladá paní s malinkou holčičkou a její trochu větší sestřičkou. Malá holčička šťastně hopsala na lavici, starší se pokoušela kamarádit s našima holčičkama. Pak tam bylo docela dost mladých i lidí středního věku, všichni se dobře bavili, někteří tancovali. Nadchlo mě, že přišlo

i několik opravdu starých lidí. Vedle mě si sedla skoro bělovlasá paní

v džínách a černém tričku, po chvilce se ke mně obrátila a něco mi říkala. Nerozuměla jsem, ale když vyrazila na parket, usoudila jsem,

že jí mám pohlídat věci, které si nechala vedle mě. Prodrala se k pódiu a tancovala moc hezky. Další dáma babičkovského věku, která mě zaujala, seděla na barové židličce. Byla docela vkusně nalíčená, měla velice kraťoučké vlásky obarvené na krásně svítivou oranžovou, černý svetřík a sáčko, černobílou sukni s velkým zebřím vzorem, vysoké kožené šněrovací boty a barevné podkolenky s nápisem "Punk is not dead". Hodně lidí se s ní zdravilo, bylo vidět, že se mají rádi.

K nám si přisedl kamarád našich holčiček. Je mu asi deset let, je veselý a společenský a má nádherné vlasy až do pasu. Je moc fajn a mám ho ráda.

Taky mám ráda pána, který bar vlastní. Bar má vyzdobený s láskou a vkusem a vládne v něm laskavě a spravedlivě. Myslím, že si zakládá na tom, že pořádá živé koncerty a vybírá dobré kapely. Při všech významnějších akcích je vždycky v baru a osobně vítá všechny, kteří přicházejí v dobrém. On sám je veliký a úhledný a má přirozenou autoritu, takže otravné týpky ani nenapadne do baru vejít. Bavila jsem se při sledování, jak řídí svého pomocníka. Jen očima nebo velmi stručně naznačoval, co je třeba udělat a chlapík ochotně poletoval. Viděla jsem tam spoustu věcí, které se mi líbily, ale ty napíšu třeba zase příště.

V baru se stavím na výborné kafíčko a budu se těšit na další koncert 

Okružní jízda lodí

byla moc pěkná. Francouzský průvodce byl šaramantní muž, rozverně rozprávěl o historii i vtipkoval. Já jsem moc nerozuměla, tak jsem se kochala pohledem na město podle svého uvážení a pána jsem vnímala jen jako kulisu. Tím pádem jsem přeslechla varování a málem jsem si urazila hlavu při podjíždění proklatě nízkého můstku

 asi nejvíc se mi líbily tyhle malinké domečky a nádherně obydlené nábřeží

všichni nám ochotně mávali, nikdo nebyl otrávený, že už zase jedou turisti

Alovín

jsme oslavili včera, je nad moje síly opravovat

francouzskou výslovnost

kocourek byl celý ustaraný z toho ruchu

Procházka po městě