62. den

Žofinčina láska k řezaným květinám mě přivedla k množení růží. Žofinka kytky moc miluje, nejdřív se s nimi mazlí a pak je začne ochutnávat. V lepším případě to skončí převrhnutím vázy, ale byli jsme už i na pohotovosti. Zapíchla si do krku ozdobný asparágus, nebo co to bylo. Připravila nám pěkný nervák a výsledná cena kytice přerostla přes hlavu i Palackému. Potom jsem se ptala v květinářství, jestli to co snědla bylo jedovaté a paní mi řekla, že podle ní jsou nejedlé všechny řezané kytky, protože je stříkají různými lesky a pod. Takže od té doby radši před Ž všechny řezané kytky schovávám. Začala jsem je dávat mezi okno a protože jsem spíš líný člověk, nechávala jsem je tam, dokud byly aspoň trochu zelené, jen jsem jim přilévala vodu. Některé růže byly zelené pořád a když jsem je chtěla na jaře vyhodit, zjistila jsem, že pustily kořínky. Jedna moje chovanka už dva nebo tři roky žije na záhonu a docela se jí daří. Další dvě jsou mezi okny v květináčích a na jaře se také přestěhují na zahradu. Letos mám za oknem růží šest, ale už teď je vidět, že ze dvou nic nebude. Na ty ostatní jsem zvědavá :-)