Když jsme ti Kladeňáci, vypravili jsme se večer na rozsvícení stromu na náměstí v centru města. Bylo tam spousta lidí, docela hezká atmosféra, stromeček se rozzářil za cinkání zvonečků. Jediné, co mě zklamalo bylo, že pak místo české koledy pustili takovou tu písničku o těch rolničkách, co ji už vůbec nemám ráda. Ať si ji zpívají děti, co věří na Santu, tady snad pořád ještě máme Ježíška ...
Konečně jsme koupili stolek, který jsme ještě potřebovali.
Žofinka také nezahálela, převrhla několik kytek a jeden brambořík rozbila. Asi se dost bavila a netušila, že nebudu stejně nadšená jako ona. Moje reakce ji nepotěšila
Přijela jsem do našeho budoucího příbytku aspoň na pár hodin,
pořád je potřeba něco dávat do pořádku. V ložnici mě překvapila tahle kytka. Mám ji asi 15 let a celá ta léta se nic nedělo, až teď. Vůbec jsem netušila, že taky kvete. Doufám, že jsou to jen poupátka a ještě to bude mít nějaké pokračování
Večer jsme byli v čajovně, bylo tam hezky, jako vždycky. Pak jsme šly s Václavkou pěšky přes most k nám domů a ještě jsme si povídaly. Nějak rychle to zase uteklo